Elektrárna Počerady: Další sokolí potěr v rámci Skupiny ČEZ

Redakce 2017-07-02 00:39:00

Počerady (otys) Sokolího bratrance či sestřenici má v Elektrárně Počerady nedávno mediálně sledovaný ledvický junior. V úterý 14. června to osobně zjistil ornitolog Václav Beran, který monitoruje výskyt ohroženého sokola stěhovavého v lokalitách elektráren Skupiny ČEZ. K budce na ochozu komína ve výšce 163 metry vylezl jednak proto, aby zjistil, jak na tom vlastně sokolí pár s mladými letos je a také, aby zde umístil jednu z fotopastí. Ty si mohli ornitologové z ALKA Wildlife, o. p. s., pro sledování sokolů zahnízděných na výškových stavbách pořídit díky finančnímu grantu od Nadace ČEZ.

„V budce je jedno vejce a jedno vylíhlé mládě. Ještě nevím, zda je to kluk či holka, protože je zhruba pět dní staré. To znamená, že pokud sokolí pár nebude vyrušen něčím nepředvídaným, tak je tu ještě malá šance, že by se mohlo něco vyklubat i z druhého vejce. Určité procento naděje tu je, byť podle mne zřejmě bude vejce neoplozené,“ konstatoval Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor zoologické sbírky Muzea města Ústí nad Labem a coby ornitolog spolupracovník ALKA Wildlife, o. p. s. Neopomněl ani okomentovat jídelníček počeradských sokolů. „ Našel jsem nahoře zbytky racka chechtavého, sluky lesní, jejíž výskyt v této lokalitě je poměrně vzácný, dvou kosů a samozřejmě holubů.“
Na ochoz komína se ornitolog vydá znova kvůli okroužkování sokolíka. „Samozřejmě musím počkat, až trochu zesílí a dokáže se udržet na vlastních nohou. Ten pravý čas mi prozradí fotografie pořízené fotopastí. Každopádně jsem teď vedení elektrárny požádal, aby případné současné aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či lezeckým cvičením tamních profesionálních hasičů na nějaký čas odložili. Prakticky až do okroužkování, by sokolí rodinka neměla být nějak rušena.“
V dohledné době čeká Václava Berana ještě návštěva Elektrárny Prunéřov. Zde chce umístit na ochozu komína rovněž fotopast a hlavně zjistit, jak na tom sokolí pár je. Musel si totiž stejně jako vloni vybojovat své místo na slunci se samicí raroha velkého. Zatímco vloni po jejím odletu se mu jako jedinému ze 17 párů hnízdících na výškových stavbách v ČR již úspěšně zahnízdit nepodařilo, letos to vypadá, že ano. „Při poslední kontrole jsme zahlédli hlavičku malého mláděte, takže sice prunéřovští sokoli hnízdí opožděně, ale přece. Kolik mají mláďat, ale zatím nevíme,“ říká Václav Beran.
Ještě ve 40. letech 20. století byla populace sokolů stěhovavých na našem území velmi silná, její ústup měl však přímou souvislost s plošným užíváním aromatického organochloridu DDT
v zemědělství a celosvětovým poklesem sokolí populace. Od 60. let v České republice sokoli hnízdili velmi nepravidelně či vůbec. Příznivější trend se zejména díky programům na aktivní podporu opětovného nárůstu sokolí populace začal objevovat až o dvacet let později. Dravec se tak po dlouhých letech, během nichž prakticky vyhynul, vrací zpět do Čech ze sousedního Německa. Protože tam jsou pro něj přirozená hnízdiště i ta v průmyslových a městských aglomeracích již obsazena, snaží se zahnízdit jinde. Středem jeho pozornosti se tak logicky staly i výškové stavby v elektrárenských komplexech Skupiny ČEZ.
Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první kovová sokolí budka v České republice, se již na výškových elektrárenských stavbách (komínech či chladicích věžích) Skupiny ČEZ podařilo sokolům odchovat 47 mláďat, čímž se bez nadsázky staly největším hnízdištěm kriticky ohroženého druhu. Podle ornitologa Berana patří ČEZ bezesporu i mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Teprve poté následovaly instalace dalších budek na jiných průmyslových stavbách v republice a probíhají dodnes.
„V roce 2016 byl přitom na celém území ČR doložen výskyt 89 párů sokolů, z toho 17 na výškových stavbách. Na 70 lokalitách bylo hnízdění doloženo přímým nálezem snůšky nebo mláďat a na 5 bylo hnízdění předpokládáno. Ze všech nalezených hnízd, včetně budek na výškových stavbách tak vloni vylétlo minimálně 121 mláďat. Zbylých 14 párů bylo hodnoceno jako teritoriální pár, z nichž prokazatelně10 nehnízdilo, a u zbylých čtyř máme nedostatek dat. Jeden pár měl teritorium na našem území, ale hnízdil bezprostředně za státní hranicí,“ uzavírá statistikou Václav Beran.

Napsal(a): Redakce

Komentáře

Nabídky práce

KLEMPÍŘ, POKRÝVAČ, IZOLATÉR

Přijmeme KLEMPÍŘE, POKRÝVAČE, IZOLATÉRA. Dobré platové podmínky včetně bonusů. Práce po celý rok. Nezaučené zaškolíme.
Tel.: 605 118 954


Švadlena v Chomutově

Firma Tricoline Trade s. r. o., Dukelská 1779, Chomutov přijme švadlenu. Nástupní plat 16 000,- Kč. Nástup možný ihned.
Kontakt: Věra Procházková
E-mail: prochazkova@tricoline.cz


Šicí dílna J. Volrábová - Žatec hledá šičky

Výroba sportovních oděvů. Ohodnocení až 100,- Kč/hodina + bonusy. Volná pracovní doba, 13. plat.
Tel.: 777 796 207


Salzgitter Hydroforming s.r.o., Chomutov hledá OPERÁTORY VÝROBY

Stravné 100,- Kč/den bez doplatku. Týden dovolené navíc. Odměna za docházku 2000,- Kč + prémie dle výkonu až 2 500,- Kč. Ohodnocení za přesčasy sobota ranní - mzda + 35% + 750,- Kč. Ohodnocení za přesčasy sobota odpolední - mzda + 35% + 1200,- Kč. Ohodnocení za přesčasy neděle - mzda + 35% + 1500,- Kč. Možnost odměn za mimořádně vykonanou práci - bonus UNI ŠEKY.
Tel.: 474 336 022
E-mail: a.blahova@szhf.cz


Veřejné stravování CZ, a.s. přijme správce tenisového areálu

Místo výkonu práce Obora u Loun. Vhodné pro osoby s tělesným postižením nebo změněnou pracovní schopností.
Tel.: 603 267 370

Poslední videa

Titulek

nseofgnsagfasegasgfa

Přehrát video
Testovací video

Testovací video

Přehrát video
KOVPAL Dobruška s.r.o. – Dobruška

Společnost KOVPAL DOBRUŠKA s.r.o. byla založena koncem roku 2000 s cílem zajišťování vývoje a návrhů speciálních palet a přepravníků se záměrem podílet se na trhu jako dodavatel manipulační a skladovací techniky.

Palivové dřevo

Palivové dřevo, letní slevy